Vždycky mám slabost pro otroctví. Když přišla kamarádka moje sestra, využil jsem příležitosti a ukázal jí provazy. Začal jsem tím, že jsem jí zavázal oči, aby se cítila bezmocná a zranitelná. Pak jsem jí svázal ruce i nohy, nechal ji na pospas. Dráždil jsem ji, přejížděl rukama po jejím těle, cítil jsem, jak se pod mými doteky zachvěje. Nespěchal jsem, užíval si moc, kterou jsem nad ní měl. Mohl jsem s ní dělat všechno, co jsem chtěl a ona nemohla udělat nic, aby mě zastavila. Byl jsem na ni drsný, ukazoval jí, jak moc jsem si tohle užíval. Kroutila se a sténala, ale já nepolevoval. Posouval jsem její hranice, bral ji do míst, o kterých si nikdy nemyslela, že by mohla jít. Ke konci jsme oba byli bez dechu, utracení. Byl to perfektní způsob, jak strávit odpoledne.
