Po Horké sprše mě moje žena překvapila dráždivým kouřením. Její hravé přirození prosvítalo, jak mě dráždila a nedovolila mi plně si vychutnat rozkoš. Byla to svůdnice, každý její pohyb vypočtený tak, aby mě rozdivočil touhou. Její zručná ústa dělala divy, až jsem toužil po více. Ale právě ve chvíli, kdy jsem byl na pokraji, přestala, nechala mě viset v očekávání. Byla to hra rozkoše a bolesti, tanec touhy a zapření. A já byl bezmocný jí odolat. Byla mistrem svého řemesla, každý její pohyb byl důkazem její odbornosti. Její chuť, pocit z ní, to bylo opojné. A když mi konečně dovolila vyvrcholit, bylo to uvolnění čisté extáze. Tohle nebyla jen kuřba, byla to hostina rozkoše, hostina touhy. A já byl ten šťastný, ten, který dostal chuť na sladkost její odbornosti.
